Jak vypadá den na tlustý noze?

Dneska Vám povím, jaký to jako je....jako fakt!

Den na tlustých nohách je vlastně jako jakýkoliv den na hubených nohách, jen s pár odlišnostmi. A třeba se ani nezasmějete...SAKRA!


Třeba: 
Spodní prádlo je díky bohu v pohodě, ale pak dojde na soukání těch buřtů do střívek, tedy do punčoch! Jako, děsně to klouže, někdy naopak drhne, záleží na konstelaci hvězd a situaci na Tokijské burze! Mám od toho věčné záděry a vůbec nejlepší je, když si klidně i pár hodin předtím lakujete nehty!! Prostě se to o ty punčochy odře a je to celý k ničemu! To mě dokáže vytočit, ale jako opravdu!!! Jistě, můžu si lakovat nehty až potom, ale to by bylo moc jednoduché, což? 
Dále na řadu přichází KALHOTY!! Mám jich asi milión a možná bych nějaký mohla darovat potřebným, JENŽE, co když druhej den budou nohy o něco menší? Většinou tomu tak není, ale co kdyby? Všechny kalhoty jsou mi veliký přes zadek, i když je to moje velikost, ale prostě mi to na něm visí a vepředu se mi to krabatí, jako bych měla pindíka, taky super, opravdu! No a dole u lýtek jsem jako v legínách. jako, přes jedno lýtko mám 53cm a přes druhé 49cm, což je slušnej výkon na to, že v pase mám asi 68 cm!! Hahahaha! (smích jako od bláznivého Gnoma, toho, který dělá bordel v jedný písničce od Bowieho) Aby to nevypadalo tak tragicky, tak se většinou, i když také většinou s problémy, do nějakých narvu, nebo tahám ty, co jsem ušila! Chudinky už se rozpadají, musím ušít nové modely! Pak se podívám do zrcadla a nadávám, jak by bylo hezký, kdybych si k tý mojí krásný modrý bundičce a kabelce mohla vzít úzký kalhoty a vytahavý tričko a balerínky...no a pak se uklidním a jdu se narvat do bot!!
BOTY, to je taky kapitola sama pro sebe! Můžu nosit jen tenisky! Kozačky, holinky, pohorky, balerínky, lodičky atd.. atd.. nemám šanci se tam vejít a když jo, trpím jak pes a nadávám si, co jsem to za krávu :D Balerínky, ty si tedy natáhnu jednou za rok a jsem neskutečně šťastná a mám pocit, že moje nohy zhubly asi o 20cm :) Mě by to ani vlastně tak netrápilo, kdybych nechtěla být parádnice, jenže já jsem hrozná a řeším to, ale stejně mi to je k prdu! Hahaha!
Pak přicházejí na řadu takové ty věci, co se Vám doma běžně stávají... Stoupnout na něco mokrýho?! Tragedie! Znamená to převléci punčochy, ale většinou se mi ostatní suší, takže smůla! 
Nebo si takhle sedíte v hospodě a kolikrát je u stolu děsnej nával židlí a lidí a nohou a já prostě nemůžu jen tak vstát a mezi těmi mezírkami proskotačit. Prostě buřtíci se nevejdou a musím lidi otravovat a zvedat je! 
Když jde o tanec, tak jakoby byly malinký a lehounký! Může mi bejt blbě, ale stejně musím tancovat! Když ono mi to nedááááá!
Jo a třeba výstup na Sněžku, nebo na Eifellovku, to byl zážitek! Jak máte tlustý lejtka a ty schody jsou vysoký, tak se to blbě ohejbá a sakra to bolí. Díky bohu, že ty nohy normálně nebolej, to by bylo peklo a né žádná legrace! A Klířa CHCE legraci :)
Pak je třeba taky dobrý, když jdu rychle, to totiž někdy bolí, jak svaly překonávají ten otok, tak se více namáhají a není to zrovna příjemný, ale stačí na chvíli zpomalit a hnedle je lépe :)
No a pak jsou ostatní věci, které děláme stejně, jen k tomu mám prostě buřtíky a vy ne...a teď by se dalo polemizovat nad tím, kdo se má líp....Já, protože mám něco, co Vy né, heč!!

Ono to celý zní asi jako strašně, ale je to jen děsná otrava. Pořád musíte přemýšlet nad tím, co vaše nohy, aby jste jim neublížili. Mimo to, že mě štve, že v minisukni vypadám jak nějaká obtloustlá panička z Wallmartu, tak mě taky hodně štve, že si nemůžu ty nohy ani potetovat!! Prostě, tomu říkám pech! Ona ta kůže je totiž dost oslabená a tkáň taky a mohla by se jednoduše zanítit, proto jsem hrozně háklivá třeba na koupališti na tu podlahu a já debil si snad pokaždé ty crocsy debilní zapomenu, no řekněte, není to už pokročilá demence? Možná už mám lymfu i na mozku!

Hlavně děti, opatrujte svoje nožičky a HOLKY, neříkejte si, že máte tlustá stehna a ošklivé tlusté nohy! NE, nemáte! Já taky byla blbá a nestačilo mi, co jsem měla a nohy jsem teda měla fakt krásný, rovný s krásnejma lýtkama a stehnama tak akorát a pak BUM a přišla madam rakovina a operace a bylo po vší kráse, takže nerouhat se!!! Já bych ty Vaše nohy TÁÁK chtěla ! 

Pořád přemýšlím nad tím, jak Vám něco vtipnýho napsat, aby to pořád nevypadalo jako fňukání. Možný by pomohlo, kdybyte mi dali nějaký námět a já to zkusím...nebo se mě na něco ptejte, to by bylo bááječný!!

Tak tralala, už na to kakám, nebo to překombinuju a bude to trapnější a bude tam více chyb, než je :D

Pac a pusu!
LOVE VOLE <3





Komentáře

  1. Ahoj Kláro, jsem spolužačka od Týny Kukly ze základky, tak jsem přes Karolínu narazila na tenhle blog. Máš můj velký respekt. Jsi krásná, vtipná a moc statečná a navíc dost frajersky potetovaná. ;) Přečetla jsem si pár článků a uvědomila si spoustu věcí. Díky za to. Moje oplácané, ale zdravé nohy mám hnedka o dost radši. Přeju ti jen to nejlepší a pokračuj v psaní. Díky. Anča Kočovská

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky